galerie Galerie U babylonské věže galerie
  Sochařské minimum  



Základní vybavení žákovského sochařského ateliéru


Pozdější vybavení


Sochařina

Alabastr – měkký, prosvítavý, pro menší sochy
Opuka – měkký, světlý kámen, venku málo odolný (gotika)
Pískovec – hodně druhů, od měkkých až po tvrdé, trvanlivé (baroko)
Mramor – ušlechtilý, krystalický vápenec, lehce prosvítá, dá se dokonale opracovat.
Žula – tvrdá, prahorní vyvřelina, pro větší monumentální sochy. Dá se brousit i do vysokého lesku.
Stejné vlastnosti mají další prahorní horniny: dioryt, hadec, syenit, bazalt, porfyr.
Terakota – červená, neglazovaná, pálená hlína.
Fajáns – jemnější, světlá hlína, krytá bílou, neprůhlednou glazurou.
Majolika – fajáns pokrytá keramickými barvami.
Sádra tuhne rychleji z teplé vody 40°C s přídavkem trochy soli.
Sádra tuhne pomaleji – trocha octa, mléka, klihu, kamence (zvyšují pevnost).
Skulptury – vznikají ubíráním hmoty (kámen, dřevo, kov).
Plastiky – vznikají přidáváním hmoty (hlína, kov, sádra).
Nářadí – špičák, zubák, dláto.
Prýskání – odrážení kamene tupým nástrojem.
Písek „ostří" – zvyšuje odolnost vůči kroucení a praskání při sušení a pálení.
Soudržnost se zvyšuje rostlinnými přísadami (plevami nebo sekanou trávou).
Průlinčivost se snižuje zakuřováním nebo potahováním řídkou hlínou.
Zakuřování v silně čadivém plameni. Před přiložením čadivých látek (vlhké listí, mokrá sláma, dehtový papír) se uzavře přístup vzduchu. Nastává redukce. Nádoby jsou černé a matné. Plochy, které před pálením byly vyleštěny hladítkem jsou po vypálení hladké. Do muflové pece se vhazuje naftalin, do elektrické pece dřevěné uhlí.
Nástřep – řídký kal z hlíny téhož složení jako střep. Přídavek bílé, žluté až červenohnědé přírodní hlinky. Burelem – tmavohnědá až černá poleva, šmolka – modrá, CuO – zelená.
Mergalinová glazura – 20 dílů šupinkového klejtu, 10 dílů propraného křemenného písku, 2 díly PbO, 1 díl SnO, půl dílu CuO, 1 díl tlučeného skla. Na ručním mlýnku jemně semlet a zředit vodou.
Pec. 2 komory za sebou oddělené můstkem, který brání pronikání popela, oheň přešlehuje přes. Po skončení vypalování se otvory zazdily a zboží se nechalo pomalu vychladnout.
Po naložení pece se vchod uzavřel proutěnými, hlínou silně omazanými dveřmi a začalo se pálit. Pec se musela zvolna ohřát. Začalo-li se v 17 až 18 hodin večer byla v 8 ráno pálka hotová.
Kopání hlíny – nejdříve se odstranil trávník, pak vrstva ornice. Dobrá hlína obsahuje vápenec, je dobré ji nechat přes zimu uležet, aby získala na tvárnosti. Pak se znova překopala a bosou nohou prošlapala, aby se z ní odstranily kamínky. Vytloukala, protahovala, aby byla tvárná a bez bublinek. Někdy se též rozplavovala v usazovacích nádržích, cedila.
Drobnější formy se odlévaly do sádrové formy. Suchá forma odsála část vody, objem výtlačku se zmenší a oddělí od sádrové formy.
Barevné polevy – sůl a voda, často též okuje či pokrájená měď, borax a sanytr. Úlomky benátského skla, šalvostr (HNO3), lučavka královská, rtuť, ryzí zlato z kremnického dukátu.
Porcelán - 50% kaolínu (je více tvárný, ale při schnutí a pálení se deformuje a praská), 25% živce, 25% křemenného písku. Kaolin je zpevňován ostřivami, které tvoří kostru keramického střepu. Dále se přidává tavivo, které za určité teploty taje a zalévá dutinky mezi zrnky kaolinu.
Tavivo – látky s nižším bodem tání (živec, CaCO3, (Mg)2CO3, magnezit, minium.
Lití do forem – jíly se dají snadno ztekutit, pouhým přidáním vody by se výrobek silným smršťováním trhal. Proto se přidávají vhodné chemikálie (vodní sklo, huminát sodný). Forma vodu z břečky odsává a na jejich stěnách vzniká střep. Postupně se střep zesiluje, pak se zbytek břečky vylije. Po krátkém zaschnutí se forma rozloží a výlitek je hotov.
Glazury podle chemického složení – solné, olovnaté, borité, hlinité, živcové, či vápenité.
Podle způsobu zpracování – fritované a nefritované.
Kaolin – vznik větráním živcových hornin. Bílý křemičitan hlinitý (Al2O3.2SiO2.2H2O) kromě toho obsahuje křemičitý písek. Hrubší písek se odstraní plavením.
Ostřiva – omezují smršťování i praskání. Jsou žáruvzdorná (křemenný písek, mletý šamot,vypálený jíl), nebo organická (piliny, korek apod.)
Živec – křemičitan hlinito vápenatý (ortoklas)
Živec – křemičitan hlinito sodný (albit)
Živec – křemičitan hlinito vápenatý (anortit)
Při práci s vypalovací hlínou raději ubírat, než přidávat (vzniklé bublinky trhají hlínu při vypalování). Pokud se přidává, pak namáčet hlínu do blátíčka.
Na vypalování jíl, na modelování kaolin.

Odlévání reliéfu do sádry

Slepá forma – jednoduchá, celý reliéf se zalije do sádry.

Klínová forma – se požívá na větší a složitější z pěti dílů.
Želatinová forma – sádrová soška se obalí hlínou a udělá se slepá sádrová forma. Po ztuhnutí sádry se forma rozebere, hlína vybere, forma se složí, vloží se soška a prostor mezi se zalije rozžhavenou želatinou.

Postup klínové formy.

Hliněný reliéf se ohraničí plechovými úhelníky, aby vznikla mezera asi 3 cm. Plechy se dokonale utěsní hlínou, aby pak sádra nepodtékala. Prostor mezi se vymaže pastou na podlahu rozředěnou benzínem. Vloží se pro zpevnění drát a prostor se rozdělí na čtyři části plechem. Plech se přilepí hlínou v prostoru, který se zatím nebude zalévat. Sádra, jako hustá smetana se napřed nalije do protilehlých prostor, do výšky reliéfu (b+d).do hotových dílů se vyhloubí 3 důlky nahoře a 1 na stranách (zámky). Ještě vlhká sádra se natře šelakem rozpuštěným v lihu a hned nato směsí – vosková pasta rozpuštěná v benzinu.
Zalijí se části a+c opět sádrou a po ztvrdnutí se opět udělají tři důlky, tentokrát nahoře a opět se natřou oběma nátěry. Pátý díl se nalije nahoru, napřed se ale na reliéf položí dráty pro zpevnění, může být vyveden ven jako uši. Sádra při tuhnutí se zahřívá a po vychladnutí je možno celou formu rozebrat (plechy dokola). Na položený filc asi 1 cm silný se poklepává na plocho otočeným kladívkem. Forma se musí poklepem rozložit nejpozději do 24 hodin. Eventuální úlomky sádry, které zůstanou přilepeny na hlíně se opatrně sundají a přilepí Herkulesem.

Postup slepé formy.

Začátek je stejný, plechová ohrádka se utěsní hlínou, vymaže voskovou pastou rozpuštěnou v benzínu. Na zpevnění se vloží dráty a zalije se sádrou. Sádra se zahřeje a po vychladnutí se do spáry vloží např. 2 kuchyňské nože, opatrně se poklepá a do spáry se lije voda.
Sádru na konečný výrobek trochu hustší. Sádra po vyklepnutí musí být natolik tvrdá, aby se nedal do ní zapíchnout nehet. Nemíchat sádry z různých obchodů. Sádru kupovat v obchodě, kde jde na odbyt.
U slepé formy vyříznout na užší straně široký zářez pro páčící nůž. Výřez zamodelovat hlínou, nebo voskovou pastou na podlahy. Pokud sádra praskne, tak ještě do mokré praskliny nalít řídkou sádru jako „polívka".
Při tuhnutí se sádrou nehýbat – nebezpečí „strhnutí" (jako když tuhne cín – ztratí lesk a je křehký).

Vypalování v peci.

Pec se zahřeje po dobu 4 hodin na 200°C a nechá 9 hodin vychladnout, pak na 1/3 výkonu se zahřeje na 600°C a opět nechá vychladnout.

Modelování hlavy

Dřevěná podložka s umakartem. Uprostřed díra se zašroubovanou trubkou vysokou asi jako je výška hlavy. Trubka nahoře má skrz provrtanou dírku. Dírkou se provleče ohebný měděný drát s připevněnými kolíčky 8*8*50mm (motýli). Tento drát s kolíčky se několikrát omotá kolem středové měděné trubky., do díry shora v měděné trubce se nastrčí chuchvalec tvrdého drátu, který pak vyplňuje lebeční dutinu. Na jednu hlavu se spotřebuje asi 1,25 kýblu Osmalu rozetřeného ve vodě. Hlava se zhruba vymodeluje a zabalí do igelitu, bez hadru, aby hlína trochu oschla. Hlína se musí na střední trubku jakoby naškrtit, aby se vytlačily vzduchové bubliny (hlava pak padá).
Do hotové hlavy se zapíchnou plechy. Vyčnívající strana plechů (asi 2 cm) musí být v souvislé rovině. Plechy se vedou od vrcholu hlavu, kolem uší (asi 2 cm za ušima) dolů. Deska se očistí od zbytků hlíny.
Do dřezu se dají noviny i na boky. Hlava se vloží dovnitř. Připraví se z teplé vody řídká sádra (jako polívčička) a obarví se. Tato první vrstva je nejdůležitější. Je třeba pokrýt celou hlavu. Sádra se opatrně nahazuje a utvoří se špetka prstů, otočí se směrem dolů. Nabírá se a nahazuje. Další sádra se udělá trochu hustší (jako smetana). Opět se nahazuje.
Sádra, která zteče dolů nebo dolů spadne, se nabírá dlaněmi a roztírá od spodu nahoru (jako by se hlava hladila).
Sádry se dává asi 2 cm vrstva (na výšku plechů). Na uši, nos, se dává větší vrstva. Přitom se sádra na plechách zarovnává, tak aby byly pořád vidět. Sádra se nechá ztvrdnout (hřeje, potom vychladne) asi 1.5 hodiny.
Forma se opět vloží do dřezu. Vezmou se 3 nože. Jeden se zapíchne shora a dva z boku. Nahoru pomalu teče voda. Pomalu se kladívkem poklepává na nože (nespěchat!)
V místě plechů forma praskne a hlína vodu nabobtnává a odtlačuje formu. Po rozebrání se hlína vybere. Forma se namydlí mastným mýdlem.

Odlévání hotového odlitku z formy (hlavy – poprsí).

Formy namočit potopením do dřezu (až přestanou jít bublinky). Formu namydlit (opatrně! Aby se nesetřel rukopis, pěnu jen nanášet), řádně spláchnout a nechat odkapat. Formu řádně převázat (na 3 místech) až se nehýbe. Udělat hustší sádru a zalít spoje. Udělat z prvního kila sádry řídký roztok. Nalít dovnitř a formou otáčet tak, aby celá vnitřní plocha byla pokryta (1.vrstva je důležitá – snímá otisk)prstem šáhnout do uší a nosu a vymáčknout eventuální bublinku. Formu nechat ležet nosem dolů, aby uvnitř byla 1.vrstva silnější na nose a uších.
Z druhého kila udělat hustší kaši a nalít dovnitř. Formu otáčet a sádru vyhrabávat na vyvýšená místa (krk). Pokud sádra nestéká, pokud možno rychle dovnitř natáhnout od vrcholu hlavy ke spodnímu okraji připravené a nastříhané pruhy široké gázy. Gázu pořádně uplácat, eventuálně při zatvrdnutí sádry a nedokončené práci s gázou rozdělat trochu nové sádry řidší a gázu dokončit. Rozdělat postupně 3. a 4. vrstvu z dalších dvou kil sádry. Na konec z další sádry zesílit spodní okraj soklu zevnitř.
Po vychladnutí začít sekat. Seká se shora, od vrcholku hlavy po čtverečcích 3*3 cm. Sekáč se vede kolmo k povrchu. Odsekává se nejdřív temeno hlavy. Retuš se provádí naškrabanou mokrou sádrou, např. ze soklu. Nebo se rozdělá nová sádra a míchá se i po relativním ztuhnutí (stržená sádra). Normální, nová sádra by nadělala fleky. Práci dokončit nejpozději do tří dnů.

Štukatérské intermezzo – (Přikryl: Jak pracuje sochař)

Patinování. Štukatér nalil do hrnku trochu lihu, přisypal ze sáčku malou špetku černého mořidla na dřevo, pak ještě menší špetku zelené barvy a nechal to chvíli stát. potom kusem dřívka pořádně směs zamíchal, přelil do lahvičky, vzal fixírku a začal odlitek stříkat. Obcházel pomalu ze všech stran a jemně rozprášená zelenošedá barva po chvilce měkce a stejnoměrně pokryla celý sádrový povrch. U teplých kamen barva po chvíli zesvětlala a měla teplý, skoro sametový tón. Štukatér prohlásil, že celý povrch ještě musí našelakovat, aby patina byla stálejší a nešpinila se. Nalil z velké lahve hnědou tekutinu, zase zředil lihem, zamíchal a dal se do fixování.šedá barva odlitku oživla a dostala teplejší nádech. Celá modelace jakoby dostala hloubku. Tenká vrstva šelaku dodala povrchu matný lesk a zbavila tak sádru její malé citlivosti ke světlu.
Štukatér vzal malou studii z nazelenalé hlíny a drátkem odříznul kus paže oddělené od trupu. Prý ji odlije zvlášť a pak připojí. Odlévat to vcelku by bylo zbytečně komplikované. Vzal z krabice nastříhané pásky tenkého plechu a začal je zastrkávat v souvislé řadě do měkké hlíny, od levého boku přes hlavu až na druhou stranu. Pak mi přikázal celou věc mírně postříkat vodou a plíšky opatrně natřít mýdlovou pěnou. Sám si vzal zednickou fanku, vyklepal z ní zaschlou sádru, nalil asi do poloviny vodu a přisypal ze sáčku modru barvu – bylo to modřidlo na prádlo. Zamíchal a začal lopatkou sypat do obarvené vody bílou alabastrovou sádru. Zdálo se mi neuvěřitelné, kolik sádry ta voda vypije.když poslední hromádka sádry se pomalu rozpadla a provlhla, vzal štukatér starou lžíci a důkladně sádru promíchal. Byla jako světle modrá řídká omáčka. Musel jsem odstoupit dál a dívat se jak starý pán nahazuje lehce hřbetem prstů stejnoměrnou vrstvičku po celé ploše hliněného modelu.
Štukatér pak dalšími plíšky rozdělil odříznutou paži, rozdělal si trochu modré sádry do rozpůleného gumového balónku a opatrně nanášel špachtlí. Potom vzal tvrdé dráty, přikládal je k modré vrstvě a formoval tak, aby co nejvíc přilehly. Štukatér rozdělal bílou sádru. Bílá sádra zakryla dráty a vytvořila souvislou vrstvu, z níž vyčnívala tenká hradba plechů. Pak ještě nanesl zbytek sádry na odříznutou paži a ostrou špachtličkou začal zarovnávat a čistit formu kolem plechů.
Do velkého dřezu jsme napustili vodu a za chvíli jsme vytahovali plíšky. Sádra už byla tvrdá a držela pevně, ale kleštěmi to šlo. Pak štukatér zarovnal ostrou špachtlí obě půlky formy a opatrně jsme postavili celou tu bílou hmotu do dřezu s vodou. Do spáry jsem pak hrnkem lili vodu a štukatér sám mezi ně opatrně vbodával špachtli. Zadní část se brzy uvolnila, mezera se zvětšovala a za chvíli se oddělila cela polovice formy, skoro čistá, uvnitř modrá, nahoře bílá.
Podal jsem čistý kbelík, děda si vzal očko ze silného drátu a začal vybírat hlínu. Ničil tedy to, co sochař předtím jistě ne snadno vymodeloval. Hlína se odlepovala od sádry lehce, někde v celých kusech. Vymyl jsem formu od zbytků hlíny. Děda mezitím vymydlil vyčištěnou půlku mýdlovou pěnou a šel rozloupnout zalitý kus uříznuté paže. Vymydlil jsem svou půlku, složili jsme obě půlky dohromady a svázali provazem, přesně, aby nikde nebyly posunuty a rozdělal jsem v balónku sádru na zalepení spoje.
Když to bylo hotovo, naštípal jsem pár drátů, tentokrát pozinkovaných, aby nerezavěly. Děda připravil formu na paži a začal rozdělávat sádru na odlitek. Ta musela být řídká jako smetana bez hrudek a bublinek. Obrátili jsme formu otvorem vzhůru, já držel a děda něho vylil všechnu sádru. Pak začal formu na kolenech obracet, aby se sádra uvnitř usadila na všech místech formy. Nato vyškrábl fanku a houstnoucí sádru zesílil celý dolní okraj. Nakoukl dovnitř, zformoval v prstech několik ustřižených kusů drátů a položil je tak, aby zpevnil nejchoulostivější místa pozitivu. Rozdělala se další dávka sádry a nalila dovnitř. Opět se otáčelo formou až byla vrstva všude stejnoměrná. Po chvíli se děda chopil kladiva a majzlíku. Nejdříve zasekl do míst, kde vyčnívaly dráty, trochu je uvolnil a pak kleštěmi vytrhl. Spolu s dráty se odlouply celé vrstvy bílé sádry a na několika místech se pod tenkou, modrou vrstvičkou zabělal už i vlastní odlitek. Pak už to šlo pomaleji, děda klepal dlátem a odkrýval stále větší plochu odlitku. Do bílé vrstvy sekal odvážně a rychle, modrou jen zlehoučka oťukával, nebo odlupoval špachtlí.
Odsekali jsme formu i paže. Pak navrtal do řezné plochy 4 hluboké dírky, nasadil tam kousky drátů, přiložil a vyzkoušel jestli to pasuje. Teď už jen rozdělat trochu řídké sádry, dírky zaplnit, zastrčit drátky, nasadit co bylo odřezáno a dobře přitisknout.

Modelujeme z hlíny

Základní materiály pro keramiku jsou hlíny a jíly. Jíl obsahuje 50% jíloviny, což znamená velmi jemných částic, např. kaolinu. Hlína je naopak složena z velmi jemných rozptýlených částic různých nerostů a jiných látek. Pro naše účely si zakoupíme hlínu ve středisku pro zásobování škol.
Do plechového umyvadla nalijeme vodu a sypeme hlínu tak dlouho dokud vodu přijímá. Hustou kaši dobře promícháme a necháme ztuhnout 5 až 10 dnů. Před vysycháním ji chráníme přikrytím mokrým hadrem nebo igelitovou plenou a občasným kropením.
Před modelováním hlínu důkladně prohněteme a natlučeme dřevěnou pálkou, abychom jim zbavili vzduchových bublinek. Správně připravená hlína je vláčná, pod tlakem ruky se netrhá, nelepí se a je stejnoměrně propracovaná.
Teprve nyní můžeme přistoupit k vlastnímu modelování. Pracujeme na dřevěné, eternitové, nebo břidlicové desce. Pracovní plocha musí být vždy čistá. Znečištěná hlína plesniví a při vypalování se trhá.
Hotové výrobky pozvolna sušíme. Při rychlém odpařování hlína praská. Velmi dobře působí hrubě opracované práce. Po několika dnech můžeme uschlé plastiky obarvit acetonovými barvami. Nepálená hlína je však křehká, snadno se láme. Trvanlivost získá pálením.

Modurit

Postup: připravíme si misku s vodou, ve které si máčíme ruce, aby se nelepily. Tvrzení modelu se provádí teplem - vařící vodou nebo horkým vzduchem při teplotě 100 – 150°C. podle tloušťky modelu 10-40 minut.

Těsto

Pružné, tuhé těsto vypracujeme z hladké mouky, vody a octu. Očka figurek představují maková zrnka, kuličky pepře, nebo nového koření. Před vložením do trouby, potřeme figurky vaječným bílkem a spíše sušíme než pečeme.

Odlévání z cínu

Potřeby: cín, nebo letovací pájka (6 dílů Sn a 4 díly Pb), plechovka na tavení, sběračka na lití, hliněná nebo sádrová forma. 1.postup: tvar figurky vyryjeme do modelovací hlíny rycím dlátkem. Formičku necháme dokonale zaschnout. Položíme ji vodorovně a rozehřátý cín vléváme do vyrytých drážek. Po vychladnutí vyjmeme a opracujeme.
2.postup: reliéf položíme na dno krabičky. Model i krabičku natřeme nějakým separátem: tuhou, šelakem, vazelínou a zalijeme sádrou. Sádra se skládá: jemný štukový písek, asbestová moučka, mastek, vodní sklo a sádra. Směs se rozdělá s vodou a zalévá. Po ztuhnutí vyjmeme model a takto vzniklou formičku důkladně vysušíme na vzduchu 1-2 týdny nebo v troubě při 230°C 20 hodin.
3.odlévání prostorových figurek: dvoudílní forma, dobře si rozmyslíme půlící rovinu. Model natřeme separátorem a zalijeme do dělící roviny sádrou. Licí kanálek a odvzdušňovací otvory opět dobře promyslíme a vytvoříme je zamáčknutím kulatých tyček do poloviny sádry.
Nebo je dodatečně vyryjeme po zhotovení obou půlek. Stejným způsobem zhotovíme i nalévací hlavu.po ztvrdnutí první půlky formy natřeme dělící rovinu separátorem, vyřízneme tak zvané zámky, upravíme rámeček a zalijeme druhou půlku formy. Tak, kde je model příliš složitý děláme klínovou formu vícedílnou.
Obě vysušené formy svážeme drátem k sobě a lijeme cín licím, vtokovým otvorem. Po odlití rozebíráme formu až po důkladném zchladnutí. Odlitek začistíme a patinujeme. Natřeme základní barvou a pak přelakujeme bezbarvým lakem.

Malba na skla

Sklo umyjeme mýdlem a octovou vodou. Pro zdrsnění povrchu skla přetřeme roztokem kamence a čpavku. Pod sklo položíme namalovaný námět podle kterého pak namalujeme štětcem vodovými, nebo temperovými barvami

.
Model z papírové drtě (kašírování)

Postup: za stálého míchání rozvaříme na kaši natrhaný novinový papír. Přidáme klihový lep (4 díly vody + 1 díl klihu) v poměru 4 díly rozvařené a přecezené papírové kaše a 1 díl klihového lepu. Po částech přidáváme 1 díl plavené křídy a 1 díl sádry. Klihový lep se dá nahradit vodním sklem.
Z plastelíny vymodelujeme masku. Maska se přikryje vlhkým celofánem a pokryje vrstvou kašírovací hmoty vysokou 1 cm. Hmotu dále tvarujeme. Nahoře vsuneme drátěné očko a necháme na plastelinovém podkladě několik dnů schnout. Při konečné úpravě používáme temperových barev, které přelakujeme bezbarvým lakem. Maska nebarvená, pouze přelakovaná, působí dojmem leštěné žuly.

Odlitek z plastelíny.

Na tvrdé podložce vymodelujeme destičku z plastelíny o výšce 1-2 cm.
a) model vybereme do hloubky
b) model přidáme na povrch
c) model obtáhneme obrysovou linkou
Zalijeme sádrou a zapustíme očko pro zavěšení. Po zaschnutí odstraníme sádru.

Patina:
a) povrch několikrát přetřeme mlékem a vyleštíme flanelem
b) z citem obarvíme vodovými nebo acetonovými barvami, pak přetřeme šelakem rozpuštěným v benzínu a přeleštíme flanelem.
d) šelak rozpustíme v lihovém mořidle na dřevo. Potřeme povrch a po zaschnutí natřeme voskem v benzínu. Nakonec poprášíme klouzkem a vyleštíme flanelem.

Sádroryt

Potřeby: skleněná deska, rámeček, sádra, kousek pytloviny, závěsné očko, temperové barvy, rydlo.
Postup: na skleněné desce vytvoříme ze čtyř latěk rámeček. Vnitřek vytřeme parafínem. Sádrovou kaši vlijeme do ohrádky. Do tuhnoucí sádry vložíme kousek pytloviny a drátěné očko k zavěšení. Po zatuhnutí (15 minut) sejmeme rámeček. Druhý den očistíme povrch a vyhladíme skelným papírem. Povrch natřeme temperovou barvou a necháme zaschnout. Do obarveného povrchu ryjeme rydlem, hřebíkem apod.

Sgrafito

Do rámečku odlijeme tenčí sádrový kachel. Tento kachel napustíme hlinkou rozpuštěnou ve vodě. Na ni nalijeme druhou ještě tenčí vrstvu sádry. Necháme dokonale zaschnout. Odstraníme rámeček a ostrým rydlem proškrabáváme horní tenkou vrstvu sádry až na barevný podklad.




Letní sochařská škola 2002 v Horním Benešově.

Dobrý den,
náhodou jsem objevil Vaše webové stránky "grafika.webzdarma.cz/sochar.html", kde se zmiňujete o jednotlivých sochařských postupech, materiálech apod. Jsem úplný laik v tomto oboru, ale chtěl jsem se zeptat, jaká je?, případně z čeho se skládá? sochařská hlína používaná pro vytvoření modelu, který se pak odlívá apod. Jedná se mi o konkrétní název, jméno a zda-li se jedná o málotvrdnoucí hlínu
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den oldřich

Jedná se o kaolin, ale dělal jsem i ze šamotu.
Hlína jemně plavená - tedy bez kamínků. Modelovací hlína musí být tvárná a tak se během práce neustále navlhčuje vodním rozprašovačem. Po práci se zabalí do vlhkého hadru a přikryje igelitem. Za minulého režimu, když nic nebylo, jsme používali Malbyt, pytlík za 5 korun. Nevýhodou bylo, že malbyt byl klížený a klih začal plesnivět.
Teď se sochařská hlína prodává v Ostravě v Galerii Chagall, dvě kila za 200,-
Mějte se krásně, Karel Tichý



Letní sochařská škola 2006 v Horním Benešově.


Postup odlévání posmrtné maskyOdlévání posmrtné masky.
Model si lehne na stůl pokrytý měkkými podložkami a přikryté novinami. Do nosních direk zasunout kornouty z tvrdšího papíru, obalené Isolepou, aby se mokrou sádrou nerozmočily. Obličej se vydatně natře mastným krémem (Indulonou), krémem se zakryjí řasy a vymodeluje obočí. Namastí se i okraj vlasové pokrývky hlavy. Kolem hlavy je obtočena srolovaná útěrka, aby sádra nenatekla do uší. Klikni na obrázek.

Postup odlévání posmrtné masky Rozdělá se sádra ve vodě do hustoty smetany. Tato první vrstvy se obarví modrou tekutou barvou Primalex. Klikni na obrázek.

Postup odlévání posmrtné masky

Postup odlévání posmrtné masky

Postup odlévání posmrtné maskyNa obličej se nanese druhá vrstva sádry - tato se již nemusí barvit.

Postup odlévání posmrtné maskyModel má po ruce tužku a bloček papíru a podle potřeby píše svá přání a pocity. Např. "...trochu mě svědí levé oko..."

Postup odlévání posmrtné masky

Postup odlévání posmrtné maskyPo 15 až 20 minutách je forma tuhá a může se sundávat z obličeje. Je lepší zvedat formu na straně čela. Klikni na obrázek.

Postup odlévání posmrtné maskyForma je úspěšně dole - nyní neotvírat oči - jsou zalepené krémem.

Postup odlévání posmrtné maskyModel odvést poslepu pod sprchu.

Postup odlévání posmrtné maskyNa formu aspoň hodinu nanášet mýdlovou pěnu, aby se odizoloval povrch před další sádrou. Je-li po napěnění forma zdánlivě mastná, dovnitř nalít bílou albastrovou sádru. Do ještě měkké sádry zasuň vzadu očko smotané z drátu. Pro pověšení odlitku na skobu. Po zatuhnutí vzít sekáč a kladivo a originál odsekat z formy. Klikni na obrázek.

Postup odlévání posmrtné masky Nyní nastává sušení odlitku a pak to nejtěžší - patina.
1) Fixírkou nastříkat roztok šelaku (rostlinná pryskyřice) v lihu. Po zaschnutí do prohlubenin nafoukat jemný práškový pigment a znovu nafixírovat šelakem.
Nebo do lékovky 25 ml s lihem kápnout 1(!) kapku tuše hněď sepiová. Štětec namočit a nastříkaný šelak rozmývat. Barva zůstává v prohlubeninách. Opatrně! v tomto stadiu už nelze nic napravit.
2) odlitek natřít voskem rozpuštěným v lékárenském benzínu.
3) odlitek natřít bílým, či průhledným krémem na boty.

Postup odlévání posmrtné maskyOdlitek posmrtné masky je hotov. Klikni na obrázek.


Nové odlévání posmrtné masky ve dnech 9. a 10.7.2009

Klikni na obrázek.
Obličej je nutno důkladně namazat mastným krémem.

Klikni na obrázek.
I řasy a obočí je nutno zakrýt krémem

Klikni na obrázek.
Hotovo.

Klikni na obrázek.
Do nosu zasunout dýchací kornouty ze nsilnějšího papíru, omotaného Izolepou.

Klikni na obrázek.
Ještě drobné úpravy.

Klikni na obrázek.
Hlavu omotat ručníkem, aby sádra netekla do vlasů.

Klikni na obrázek.
Připraveno k sádrování.

Klikni na obrázek.
Lije se první vrstva modře zabarvené sádry.

Klikni na obrázek.
Dokončená první vrstva modře zabarvené sádry.

Klikni na obrázek.
Lije se druhá vrstva nebarvené sádry.

Klikni na obrázek.
Dokončená druhá vrstva nebarvené sádry.

Klikni na obrázek.
Po zatuhnutí sádry je možno odmotat ručník.

Klikni na obrázek.
Nyni je forma připravena k sejmutí.

Klikni na obrázek.
Forma je hotová. Optický klam díky světlu z leva - ve skutečnosti je dutá.

Klikni na obrázek.
Příprava k vymydlení formy.

Klikni na obrázek a nevšímej si datumu.
Vymydlení formy.

Klikni na obrázek a nevšímej si datumu.
Zalití formy sádrou.

Klikni na obrázek a nevšímej si datumu.
Zalitá forma sádrou.

Klikni na obrázek a nevšímej si datumu.
Osekávání formy.

Klikni na obrázek a nevšímej si datumu.
Osekávání formy.

Klikni na obrázek a nevšímej si datumu.
Retušování odlitku.

Klikni na obrázek a nevšímej si datumu.
Vlevo odlitek z roku 2006, vpravo odlitek letošní (2009).




Došlo emailem:

Dobrý den,
prohlížela jsem si vaše stánky http://grafika.webzdarma.cz/sochar.html a nemůžu přijít na to, proč se při tvorbě "posmrtné masky" přimíchá do sádry také modrý primalex.
S pozdravem A.B.



Dobrý den.
Milá paní A.B.
Do negativní formy se přidává barva (třeba modrá - nikoliv Primalex), aby při naplnění pozitivu bílou, alabastrovou sádrou se usnadnilo odsekávání negativní formy.
Mějte se krásně, Karel Tichý




Stáhněte si knihu:
Otto Sukup: Modelovací pomocné techniky v sochařství

Stáhněte si knihu:
Zdeněk Přikryl: Jak pracuje sochař







(c) Karel Tichý.

Nevíte, jak na grafiku?


nebo se prosím, zapište do    návštěvní knihy please, inscribe in guestbook!

HomePage |  Rok 1978 |  Rok 1979 |  Rok 1980 |  Rok 1981 |  Rok 1982 |  Rok 1983 |  Rok 1984 |  Rok 1985 |  Rok 1986 |  Rok 1987 |  Rok 1988 |  Rok 1989 |  Rok 1990 |  Koláže |  Ex Libris | Novoročenky |  Ilustrace |  Dřevoryt |  Akvatinta |  Lept |  Suchá jehla |  Linoryt |  Přednáška |  Portály a vyhledávače ]

 Stránka byla upravena programem Made with AceHTML 6 Pro. AceHTML 6.50.01 Pro.
WebPage created per programme  AceHTML 6.50.01 Pro.