Galerie U babylonské věže
	Archa Noemova

Biblické motivy byly řadu století inspirací pro výtvarné umělce, protože zpracováním tohoto tématu mohl umělec určité poselství sdělit ostatním, a také proto, že častým objednatelem jejich prací byla církev. Tyto motivy neztratily přitažlivost ani dnes, kdy už se ve velké většině (někdy i ke své škodě) společnost neřídí božími přikázáními a biblické příběhy byly v minulém století nahrazeny tlustými romány a v současné době akčními filmy, kde počet mrtvých v příběhu často převažuje počty mrtvých uváděných při válkách ve Starém zákoně. I dnes si tyto motivy někdy umělec vybere, aby zrealizoval některou svou výtvarnou představu nebo vyjádřil svůj dojem, svůj soud, nebo svoji myšlenku, kterou chce předat dál.

Velká katastrofa, po které přežije jen několik lidských jedinců, kteří se musí uživit, vybudovat si obydlí a chtějí znovu dosáhnout určité úrovně společnosti, jak kulturní, tak technické a výrobní mne zajímá už řadu let. Občas přemýšlím, kdybych já byl mezi těmi několika přeživšími, čím bych ze svých vědomostí a dovedností přispěl do vínku nové vznikající lidské společnosti. Pokud mohu radit, mne do takové party raději neberte, ale stejně mne zajímá jak to v dávných dějinách lidstva opravdu bylo. Bible – tedy zejména Starý zákon je bezesporu záznam příběhů z počátku známých lidských dějin a Noemův příběh o tom jak přežil potopu tam je. Různí badatelé ten příběh komentují různě, dohadují se zda katastrofa byla lokální nebo globální, co tu potopu opravdu vyvolalo atd. Přečetl jsem Kosidovského „Příběhy Mrtvého moře“, přečetl jsem něco z Dänikena, vím že existuje obdobný babylonský příběh starší než Bible přeživšího trosečníka jménem Utnapištim, čtu si Sitchina , Wojnara a další knihy „spekulativní archeologie“. Tohle všechno ve mně vyvolalo určitou představu jak ta Archa vlastně vypadala, jak byla velká (to v Bibli je), kolik měla oken a dveří (to tam je také), jaké měla řízení, měla nějaký pohon, jaký byl zasedací pořádek u oběda, co musela mít posádka sebou, měl plavčík pruhované tričko, kdo jim poradil jak takovou velkou loď postavit, měli sebou kyselé zelí, proč na Archu nenaložili Pegasa, nezapomněli si kartáčky na zuby, čím krmili tygry, proč sebou vzali vši a blechy atd.

No a to byl již krůček k tomu, abych pomocí objednávky EXL s tímto tématem zjistil, jak se na tuto problematiku dívá ten či onen autor. Já nikdy vybranému výtvarníkovi téma nevnucuji. Spíše se snažím co nejvíc poznat z jeho tvorby a pokud si mohu vybrat téma, tak takové, o kterém si myslím, že mu je blízké. Ale někteří naopak rádi téma dostanou a poradí si s ním po svém. Protože se mi několikrát podařilo toto téma zadat, občas i obdobná EXL vyměnit, chci se s Vámi o tyto zážitky podělit.

První Archu pro mne vytvořil autor, kterého stále obdivuji nejvíce a jeho dílo je již dnes bohužel uzavřené – Jindřich Pileček. Jeho vize Archy Noemovy mi ukázala jak hluboké jsou rozdíly v našem vidění. Autor, který již vytvořil na svých dílech stovky korábů a stovky vodních hladin, na mém EXL Archu umístil do volného prostoru. Archa se vznáší v úrovni strmých vrcholků skal. Archa se odpoutala a odlétá od stávající civilizace, dole umístěného města, od jeho věží, domů, mostů a akvaduktů. A obloha se zatahuje – katastrofa teprve přijde. Aby nebylo pochyb je na obrázku legenda EXL NOE a mé iniciály ZŘ. Jindřicha Pilečka jsem vždy obdivoval pro jeho bezbřehou fantazií, vytvořenou ze všedních předmětů a nejobyčejnějších dějů. Ano vždyť i tímto způsobem lze odsoudit (jako to Jahve učinil) lidskou společnost – jde to vůbec vyjádřit přesvědčivěji? (C3, 120:89, 1994)

Druhé mé EXL vytvořené na toto téma je od mladého grafika (snad jediného mladého u nás, který se systematicky zabývá i tvorbou EXL) Martina Manojlína. Už ho znají a oceňují ve světě (Grand Prix Sint-Niklaas 2000) i u nás (Grafika roku 2001 Praha) a snad už ho znají i naši sběratelé EXL. Manojlín pracuje technikou tisku z výšky, používá často struktur materiálu k vyjádření svých představ a rád experimentuje s tiskem. Je barevný a jeho výtvarný rukopis je nezaměnitelný. Na jeho Arše převažuje modrá barva vod a v ní je umístěný černý obrys Archy, skrápěný provazy deště. Na první pohled Vás zaujme způsob zobrazení vody – nepravidelné vlnění modré a bílé – tady autor „stvořil“ vodu vskutku originálním experimentem, vytiskl ji ze zmačkaného a pak slisovaného alobalu. Tento postup přinesl jakousi náhodnou strukturu vod, tekoucích odevšad sem a ještě je skrápěna seshora. (X3/2+ KT, 100:150, 1994)

Dalším autorem, který pro mne vytvořil Archu byl grafik Karel Tichý z Ostravy, který od klasických grafických technik přešel na tvorbu na počítači – CAD. Ten mne zaujal, když jsem si pro sebe i pro článek „EXL v době počítačů“ zde otištěný (4/98) mapoval výtvarnou tvorbu na PC. Tento výtvarník prezentuje svou grafiku i o grafice píše na webových stránkách. Navštívit ho tam můžete v „Galerii u Babylonské věže.“ Karel Tichý skvěle ovládá kreslicí program Corel Draw a pokud zmíněné EXL nedržíte přímo v ruce, těžko poznáte, že nebylo vytvořeno mistrovskými tahy štětcem, ale mistrovskými tahy myší. Je to (podle mne) jeden z mála výtvarníků, který opravdu umí pomocí PC přenést na papír své představy tak, že zaujmou i nás, kteří na grafice oceňujeme to sepětí umění a řemesla. Temná voda padá z nebes, blesky bijí do vodní hladiny a někde uvnitř Archy skupinka živých lidí s úzkostí a snad i s nadějí sleduje, jak se jednotlivá prkny Archy chvějí námahou zadržet to množství vod. (CAD, 90:68, 1998)

Jméno Herbert Kisza zcela jistě u nás všech vyvolá představu zajímavých krajin, bizarních skal, větrem zkroucených stromů, zrcadlení vodní hladiny, mraků honících se po obloze a řadu další skvělých námětů z přírody naší i z celého světa. Nic vymyšleného – ten pán tam všude opravdu byl a umí nám to skvěle předat. I jemu jsem pokorně přednesl žádost o EXL s tématem Archy a on je vytvořil přesně tak, jak vypadají jeho obrazy přírody. Archa doplouvá k vrcholku hory – nepochybně Ararat (psali to i v Blesku), vodní hladina už je téměř klidná a v paprscích slunce, které se zjevuje mezi mraky k němu letí holubice. Začíná nový život na zemi. (C3+C5/2, 103:79, 1998)

Ale v mojí sbírce nejsou Archy Noemovy pouze na moje jméno. Letos přibyla Archa od skvělého českého autora, mezi sběrateli EXL nepříliš známého Jana Híska. Toto EXL je opatřeno monogramem ZJ v oválu (ing. Zdeněk Janeba), který drží v tlamě dva delfínci. Za nimi ve vodách si hrají další a nad nimi se vypíná velká loď s nástavbou ne nepodobnou bábovce s věžičkou a praporky. Nad ní se vznáší holubice s větvičkou v zobáku. Tato jemná mezotinta působí jemně a příjemně na vnímatele a naivním rukopisem pohádky mu připomíná známý příběh. Je to jedno EXL ze šesti vytvořených na různá biblická témata. K Bibli má tento autor hluboký vztah a jeho pokora před zobrazenými příběhy je znát. (C6, 93:68, 2003)

Slovenský autor Miroslav Knap vytvořil EXL Archa Noemova pro R.Aschenbacha. Knap je autor rozdávající úsměvy a tak i zde téma zpracoval úhlem svého groteskního pohledu. Archa je již zbudována, Noe vyhlíží z Archa zvířata, která mu má jeho rodina pomoci naložit, ale došlo zde asi k zádrhelu a jeden z jeho synů po střeše domu nahání ptáky dolů. Nebo, že by se tam schoval před svou ženou koukající z okna? Nu, o tomhle zmatku v Bibli nic není, ale autor ví své. (C3, 120:125, 2001)

Ruský autor N. Yanakiev vytvořil pro rakouského sběratele česky mluvícího i téměř česky se jmenujícího Wilhelma Wiszkocsila půvabnou Archu ve formě starého školního naučného obrazu, které za mých školních let ještě visívali v kabinetech. Základem obrazu je Archa připravená na souši, obklopená dvojicemi zvířat, ptáků, hmyzu i Adama a Evy! Nahoře symbol spirály, plodů a ruky s božím okem. Skvělá vize, možná že autor se tímto způsobem poprvé o Arše dozvěděl a předal nám s neodolatelnou grácií tento svůj poznatek. (C3, 124:91, 1993)

Dalším ruským autorem v této kolekci je Yuri Borovitsky. Jeho technicky skvělá a mezi sběrateli oblíbená EXL jsou vytvářena převážně mezotintou a jeho projevem jsou zdeformovaná těla a tváře zaplňující velkou plochou jeho grafiky. To je autorův pohled na člověka, myslícího si, že je pánem světa – a přitom vypadá jako odpad světa. Tak dopadl i chudák Noe. Celý formát EXL Marietta Hagerdorn je zaplněn zvířaty. Opice, slon, krokodýl, ryba!, tuleň, tygr, hroch tísní chudáka Noa s pádlem. Aby nebylo pochyb na pádle je uveden vlastník - Noah. (C6, 130:90, 1995)

Zatím posledním reprezentantem mé kolekce je snad italský výtvarník O. Helberg, který je hravé letory a vytvořil EXL M.P.de Haas. Obrázek je veselý, bárka na vlnách, dvojice zvířátek špásují na palubě, ptáci krouží kolem lodě, Noe hlídkuje na stožáru, ve vodě se šplouchají mořské panny - idyla. Kdy dorazí k zemi zatím nevíme, ale lámat si s tím hlavu nebudeme, že by to bylo někde na jihu Itálie? (C3+C5, kolorováno, 94:72, rok neuveden).

Nejen EXL je sběratel živ, a tak v mé sbírce mají nemalý podíl volné grafiky malého formátu, které se označují jako „komorní grafiky“. Na této části mojí sbírky mají lví podíl pánové Žižkovský a Runštuk, kteří již v minulém století začali vydávat skvělou grafickou edici Biblos, kde mapují všechny dobré české i slovenské grafiky. Oslovený umělec zpracuje jím zvolené téma z bible na deseti listech formátu A5. V této edici jsem se už několikrát setkal s tématem potopy. Byl to například M.Houra „Zpráva o potopě“, J.Sozanský „Potopa“ a Z.Bugáň „Potopa“, ale žel zobrazení Archy v nich obsaženo není.

Tak to je zatím všecko, doufám, že přibudou další kousky do této kolekce. Že jsem si své poznání o tom jak to asi bylo s Archou doopravdy nerozšířil? Možná ne, ale ti, kteří ty malé skvělé opusy vytvořili mi dali nahlédnout do svých myšlenek a tím mne obohatili víc, než když vím, že Archa byla dlouhá tři sta loktů, široká padesát a vysoká třicet, že měla tři paluby, ale pouze jediné okno a jediné dveře (1.kniha Mojžíšova, kapitola 6, verš 75). Vždyť přiznejme si, víme jak byl v Noemově době dlouhý loket?

jsou použity mezinárodní zkratky: C1 - ocelorytina, C2 - mědiryt, C3 - lept, C4 - suchá jehla, C5 - akvatinta, C6 - měkký kryt, C7 - mezzotinta, C8 - rytina do plastu, X1 - dřevořez, X2 - dřevoryt, X3 - linoryt, L1, L2- litografie, L3 - škrábaná litografie, CGD - počítačový návrh, CRD - počítačová reprodukce, P7 - ofset, B - slepotisk, M - monotyp.

This list of international abbreviations are used to specify the graphic techniques:
C1 - steel engraving, C2 - copper engraving, C3 - etching, C4 - dry point, C5 - aquatint, C6 - soft-ground, C7 - mezzotint, C8 - plastic engraving, X1 - wood cut, X2 - wood engraving, X3 - lino cut, L1, L2 - lithography, L3 - scrape lithography, CGD - computer generated design, CRD - computer reproduction, P7 - offset, B - brailed, M - monotype./p>

Velikost obrazových souborů byla optimalizována programem Corel PHOTO-PAINT

Stránka byla upravena programem  AceHTML 6.50.01 Pro. WebPage created per programme  AceHTML 6.50.01 Pro.

Zdrojový kód byl po dvaceti letech (2021) zkontrolován programem HTMLPad